O polárním světě

Polární oblasti jsou dodnes těmi místy, která jsou pro většinu smrtelníků nedostupná. Jen málo lidí je zná a o moc víc není ani těch, kteří je chtějí poznat na vlastní oči. Leží stranou masového zájmu a to je dobře. Mění se proto jen málo a zachovávají si svůj původní charakter. Nehostinné a mnohdy syrově krásné ledové krajiny mají možnost obdivovat – kromě jejich původních eskymáckých obyvatel – většinou jen vědci. Mezi tyto vědce různých přírodovědných oborů se na přední místo řadí geografové. Ve světovém měřítku to jsou především Američané, Britové, Rusové nebo Norové. Ale i česká geografie má své polární badatele, kteří podnikali výzkumné cesty – byť ojediněle – již v průběhu 20. století. Česká geografická společnost má sice nepočetnou, ale velmi aktivní polární sekci. V poslední době se geografové z brněnské Masarykovy univerzity pod vedením prof. Pavla Proška soustřeďují na výzkum Antarktidy, kde se od roku 2006 podílejí na vybudování a provozu vědecké stanice J. G. Mendla na Ostrově Jamese Rosse. Další čeští geografové vyrážejí za poznáním i do severních polárních oblastí Arktidy: na Špicberky, na Island nebo do Grónska. Dvojice členů České geografické společnosti Alena a Jaroslav Klempířovi jsou v Grónsku už tak často, že se jim stalo druhým domovem. Neúnavně propagují tuto zemi i polární oblasti jako celek. Jejich aktivita je neocenitelná, protože se na rozdíl od svých kolegů zaměřených na přírodu orientují na výzkum grónského obyvatelstva spadající do sociální geografie. Možná se díky jejich osvětovým akcím do polárních oblastí časem dostanou i další čeští geografové. Odlehlost těchto končin neznamená, že pro geografii nejsou tato místa zajímavá. A to nejen pro geografii světovou, ale i pro českou. Čím dál tím víc se totiž prokazuje, jak důležitou roli sehrávají ve formování globálního klimatu a jak ovlivňují život i v naší části světa. Polární oblasti je nutno nejen poznávat, ale i chránit.

Doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc.